1.23.2007

ČASTO KLADENÉ DOTAZY V OBLASTI CHLAZENÍ
29.12.2006, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
Nejčastější dotazy k vedení evidence v evidenční knize zařízení a další...


Dotazy kladené k vedení evidence v evidenční knize zařízení

1) Kterých zařízení se povinnost zavést evidenční knihu týká?
Jedná se o jakékoliv zařízení (chladicí, klimatizační, atd.), které obsahuje regulovanou látku v množstvím větší než 3 kg. Nejčastěji se jedná o chladivo R-22. V případě velmi starých zařízení se může rovněž jednat o chladivo R-12, jehož doplňování do chladicího okruhu je ovšem zakázáno. Při zjištění závady způsobené únikem chladiva R-12 je nutno vyřadit zařízení z provozu, popř. použít jiný druh chladiva. Chladiv na bázi fluorovaných plynů (např. R-134a) se tato povinnost netýká. Příslušné ustanovení je obsaženo v § 29 odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb. o ovzduší ve znění pozdějších předpisů.

2) Bude evidenční kniha vydávána centrálně pod vedením MŽP?
Ne, evidenční kniha nebude vydávána centrálně pod vedením MŽP. Nařízení vlády č. 117/2005 Sb. o některých opatřeních zabezpečujících ochranu ozonové vrstvy stanovuje vzor, jakým způsobem má být taková kniha vedena. Je na provozovateli, popř. revizním technikovi, zda povede evidenční knihu v obyčejném sešitě nebo si formuláře předtiskne. Je rovněž možné evidenční knihy tisknout na komerční úrovni ve větším nákladu. Pakliže bude taková evidenční kniha splňovat náležitosti stanovené nařízením vlády č. 117/2005 Sb., je její použití rovněž akceptováno.

3) Kdo je odpovědný za založení evidenční knihy?
Odpovědnost za založení evidenční knihy nese provozovatel zařízení podle § 29 odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb. o ovzduší ve znění pozdějších předpisů.

4) Jak postupovat při ztrátě nebo zničení evidenční knihy?
Doporučujeme nechávat si stranou kopie všech jednotlivých listů evidenční knihy. Vzhledem k tomu, že kontroly se ze zákona provádí jednou ročně a servisních zásahů nebývá do roka mnoho, nejedná se o velkou administrativní zátěž a pořizování kopií se může velmi vyplatit. V případě ztráty nebo zničení evidenční knihy, je třeba ihned založit novou evidenční knihu a na začátek zřetelně uvést údaje o ztrátě předchozí evidenční knihy včetně data a příčiny této události a data o poslední provedené kontrole. Vzhledem k tomu, že revizní technici jsou povinni vést evidenci, neměl by být problém tento údaj dohledat. V případě živelné události, požáru nebo krádeže je nutné mít takovou skutečnost rovněž zdokumentovanou. Pokud je tato skutečnost zdokumentována a z původní knihy jsou k dispozici kopie, je toto dostačujícím důkazem pro případ kontroly. V případě ztráty evidenční knihy je tuto skutečnost opět uvést v nové evidenční knize s podpisem odpovědné osoby (provozovatel, popř. statutární zástupce) a mít k dispozici kopie z původní evidenční knihy zařízení.

Z tohoto důvodu je rovněž vhodné nechávat si kopie protokolů z případných kontrol ČIŽP, ve kterých je uvedeno, zda provozovatel v den kontroly předložil evidenční knihu zařízení. Takovým protokolem je možné nahradit kopie evidenční knihy, pokud se i tyto staly obětí živelné události nebo krádeže.

5) Je možné v případě kontroly omluvit nepřítomnost evidenční knihy její ztrátou nebo zničením?
Ne, toto není možné, pokud nebudou předloženy kopie původní evidenční knihy. Novou evidenční knihu je třeba zřídit bezprostředně po ztrátě knihy původní.

6) Od kdy je nutno vést evidenční knihu?
Evidenční knihu je nutno zavést u všech provozovaných zařízení s obsahem regulované látky nad 3 kg a to do 3 měsíců od nabytí účinnosti nařízení vlády č. 117/2005, tedy nejpozději od 1. července 2005 (viz. přechodná ustanovení v § 15 odst. 4 v tomto nařízení vlády). Po tomto datu musí být evidenční kniha zavedena při uvedení chladicího zařízení do provozu.

Ostatní často kladené dotazy

1) Za jakých podmínek je možné uznat kvalifikaci získanou na území EU, ale mimo ČR?
Tuto problematiku upravuje § 29 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb. o ovzduší v aktuálním znění. Osoby, které mají trvalé bydliště v jiném členském státě EU a servisní nebo revizní činnost na našem území provádějí dočasně, nepotřebují kvalifikaci podle § 29 odst. 2 a 4. Avšak toto platí pouze v případě, že jsou státními příslušníky členského státu EU a splňují kvalifikaci, která se v jejich státě požadují pro ty činnosti, které dočasně vykonávají na našem území (zásahy do okruhu regulovaného chladiva, znovuzískávání regulovaných látek, kontroly úniků, atd.).

Praxe v oboru servisu chlazení podle § 6 odst. 1 písm. b) a § 7 odst. 1 písm. c) může být nabyta rovněž mimo území ČR.

2) Lze provozovat chladicí nebo klimatizační zařízení s obsahem CFC a HCFC?
Ano, zákazy uvedené v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu se vztahují na používání látek. Podle definic obsažených v tomto nařízení se použitím rozumí pouze na použití při výrobě nebo údržbě, zvláště při opětovném plnění výrobků nebo zařízení nebo v jiných procesech, kde nejsou použity jako vstupní suroviny nebo technologického činidla. Samotný fakt, že je zařízení instalováno a je funkční, není použitím regulované látky.

3) Do kdy je nutné absolvovat kurz revizních techniků?
§ 7 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 117/2005 Sb. vstupuje v účinnost dne 1. listopadu 2005. Kurz revizních techniků s tím stává povinným kvalifikačním předpokladem pro výkon činnosti revizního technika. Registrace osob, které kurz neaobsolvoval, bude odebírána během září 2006.

4) Do kdy se revizní technik obejde bez maturitního vysvědčení a za jakých podmínek?
Osoby, které se v rámci servisní činnosti zabývaly rovněž kontrolou úniků chladiv po dobu alespoň 4 let se obejdou bez maturitního vysvědčení až do 30. června 2007. V tomto případě musí být součástí žádosti čestné prohlášení o praxi alespoň 4 roky, jejíž součástí byly kontroly úniků chladiv ze zařízení.

5) Týká se povinnost podle § 32 odst. 2 také chladicích zařízení?
Ne, v chladicím sektoru se halony nepoužívají a halonovými instalacemi se rozumí pouze hasicí přístroje nebo systémy požární ochrany. Halony jsou regulované látky, které v molekule obsahují kromě atomů chloru a fluoru také atom bromu. Ministerstvu není třeba nahlašovat počet provozovaných chladicích zařízení s regulovanými látkami.

6) Ve kterém případě není potřeba výuční list pro uznání kvalifikace pro zacházení s regulovanými chladivy (servis chlazení)?
V případě předložení čestného prohlášení o délce praxe v oboru servisu chlazení alespoň 5 let a to do data nabytí účinnosti nařízení vlády č. 117/2005 Sb. Tuto výjimku upravují přechodná ustanovení tohoto nařízení vlády v § 15 odst. 3.

7) U kterých druhů chladiv se vyžaduje povolení k zacházení?
Jedná se o následující druhy chladiv:
R 11, R 12, R 12B1, R 13, R 13B1, R 113, R 114, R 500, R 502, R 503, R 22, R 123, R 124, R 142b, R 401A, R 401B, R 402A, R 402B, R 403A, R 403B, R 408A, R 409A, R 409B

8) Pokud se zařízení skládá z více chladicích okruhů s náplní menší než 3 kg, které dohromady tvoří náplň chladiva nad 3 kg regulované látky, vyžadují se kontroly úniků ve smyslu § 29 odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb. o ovzduší v aktuálním znění?
Ano. Zařízením s náplní regulované látky nad 3 kg se rozumí, zařízení s celkovým obsahem regulované látky (náplní) nad 3 kg bez ohledu na to, v kolika okruzích v rámci jednoho zařízení je tato látka přítomna.

9) Jakým způsobem lze zjistit typ chladiva, není-li uveden na zařízení?
Typ chladiva by měl být zřejmý z dokumentace zařízení a pokud je řádně vedená evidenční kniha, pak i ze záznamů o opravách, popř. doplňování chladiva. Pokud to dané zařízení dovoluje, lze orientační stanovení provést podle charakteristiky chladiva (tlak vs. teplota), avšak nelze zcela vyloučit záměnu s některými směsnými chladivy. V případě, že takto nelze chladivo identifikovat, připadá v úvahu analytické stanovení. Jednodušší metoda je pomocí přenosného identifikátoru chladiv. Tyto identifikátory jsou obvykle schopny detekovat 4 až 5 druhů nejběžnějších chladiv. Pro bližší informace doporučujeme kontaktovat libovolnou firmu, která se zabývá také analytikou a detekcí regulovaných látek. Dále existují metody instrumentální analýzy, například plynová chromatografie s hmotnostním spektroskopem (GC MS) nebo metoda FTIR. Tyto metody umožňují velmi přesnou identifikaci chemických látek, jedná se však o poměrně náročná stanovení, a to především po stránce finanční.

10) Kde se dá najít seznam regulovaných látek?
V příloze č. 1 Nařízení (ES) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (ke stažení zde)


Comments: Post a Comment

Subscribe to Post Comments [Atom]



Links to this post:

Create a Link



<< Home

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Subscribe to Posts [Atom]