11.17.2006
Odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených předmětů
14.11.2006, JUDr. Věra Přenosilová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Podle nového zákoníku práce odpovídá zaměstnanec za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na základě písemného potvrzení. Jedná se o předměty, jejichž cena nepřevyšuje 50 000 Kč.
Významnou součást úpravy pracovněprávních vztahů představují vztahy odpovědnostní a v jejich rámci pak odpovědnost za škodu. Koncepce odpovědnosti za škodu, která je u zaměstnance založena na subjektivním principu (tj. odpovědnosti za zavinění) a u zaměstnavatele na principu objektivním, (kdy se zavinění nezkoumá a kdy odpovídá i za škodu vzniklou porušením právních povinnosti ze strany třetích osob ), se ani v novém kodexu v zásadě nemění a uplatňuje se zde i nadále výrazná ochrana a zvýhodnění zaměstnance vůči zaměstnavateli. Nový zákoník práce upravuje náhradu škody v části jedenácté.
Ve srovnání s dosavadní úpravou už nový zákoník práce neobsahuje úpravu náhrady škody při pracovním úrazu nebo při nemoci z povolání, která by se měla stát předmětem nového zákona o úrazovém pojištění. Tímto předpisem by mělo dojít k přenesení odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou pracovním úrazem a nemocí z povolání z oblasti pracovněprávní do systému sociálního zabezpečení, a to formou dávek úrazového pojištění.
V novém zákoníku práce už nenalezneme ani odpovědnost za škodu způsobenou vadnou prací (vyrobením zmetku). Vyrobí-li zaměstnanec zmetek, bude mu (podle důvodové zprávy) za vykonanou práci příslušet mzda nebo odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a zaměstnanec bude v tomto případě odpovídat za škodu podle zásad obecné odpovědnosti a bude povinen ji nahradit do výše limitované čtyřapůlnásobkem jeho průměrného výdělku.
Ke změně dochází podle nové úpravy také u odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, které zaměstnavatel svěřil zaměstnanci na písemné potvrzení. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Podle nového zákoníku práce mohou být na písemné potvrzení svěřeny jen předměty, jejichž cena nepřevyšuje 50 000 Kč. Předměty, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.
Zaměstnanec, který odpovídá za ztrátu svěřených předmětů je povinen nahradit ztrátu v plné výši a své odpovědnosti se zcela nebo zčásti zprostí jen tehdy, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů je zpřísněnou odpovědností, neboť na rozdíl od obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu, kdy zaměstnavatel musí prokázat, že zaměstnanec škodu zavinil, v případě odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů se zavinění zaměstnance předpokládá a zaměstnanec musí prokazovat, že škodu nezavinil, pokud se chce odpovědnosti zprostit. V případě, že se zaměstnanec zcela nebo zčásti své odpovědnosti nezprostí, musí škodu nahradit v plné výši (neplatí zde tedy omezení jako v případě obecné odpovědnosti, kdy jde-li o škodu způsobenou z nedbalosti,výše náhrady je limitována částkou nejvýše čtyř a půl násobku průměrného výdělku zaměstnance).
Výši požadované náhrady určuje zaměstnavatel. Ke snížení požadované výše náhrady škody může dojít na základě soudního rozhodnutí, kdy soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně snížit.
Předměty svěřenými na písemné potvrzení mohou být pouze předměty, které zaměstnanec sám a výlučně používá a má možnost kvalifikovaně zabezpečit jejich ochranu. Pokud svěřené předměty používají i jiní zaměstnanci v rámci své pracovní činnosti vyplývající z jejich pracovních povinností, nejde o odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. V případě, že zaměstnavatel zaměstnanci nedá objektivní předpoklady pro plnění smluvních závazků – např. neposkytne zaměstnanci uzamykatelnou skříňku, do které by mohl svěřený předmět ukládat, zaměstnanec se své odpovědnosti zprostí. Předmětem svěřeným na písemné potvrzení proto nemůže být např. zařízení kanceláře nebo dílny (např. stoly, židle, obrazy a další inventář).
Podle nového zákoníku práce odpovídá zaměstnanec za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na základě písemného potvrzení. Jedná se o předměty, jejichž cena nepřevyšuje 50 000 Kč.
Významnou součást úpravy pracovněprávních vztahů představují vztahy odpovědnostní a v jejich rámci pak odpovědnost za škodu. Koncepce odpovědnosti za škodu, která je u zaměstnance založena na subjektivním principu (tj. odpovědnosti za zavinění) a u zaměstnavatele na principu objektivním, (kdy se zavinění nezkoumá a kdy odpovídá i za škodu vzniklou porušením právních povinnosti ze strany třetích osob ), se ani v novém kodexu v zásadě nemění a uplatňuje se zde i nadále výrazná ochrana a zvýhodnění zaměstnance vůči zaměstnavateli. Nový zákoník práce upravuje náhradu škody v části jedenácté.
Ve srovnání s dosavadní úpravou už nový zákoník práce neobsahuje úpravu náhrady škody při pracovním úrazu nebo při nemoci z povolání, která by se měla stát předmětem nového zákona o úrazovém pojištění. Tímto předpisem by mělo dojít k přenesení odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou pracovním úrazem a nemocí z povolání z oblasti pracovněprávní do systému sociálního zabezpečení, a to formou dávek úrazového pojištění.
V novém zákoníku práce už nenalezneme ani odpovědnost za škodu způsobenou vadnou prací (vyrobením zmetku). Vyrobí-li zaměstnanec zmetek, bude mu (podle důvodové zprávy) za vykonanou práci příslušet mzda nebo odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a zaměstnanec bude v tomto případě odpovídat za škodu podle zásad obecné odpovědnosti a bude povinen ji nahradit do výše limitované čtyřapůlnásobkem jeho průměrného výdělku.
Ke změně dochází podle nové úpravy také u odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, které zaměstnavatel svěřil zaměstnanci na písemné potvrzení. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Podle nového zákoníku práce mohou být na písemné potvrzení svěřeny jen předměty, jejichž cena nepřevyšuje 50 000 Kč. Předměty, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být zaměstnanci svěřeny jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů.
Zaměstnanec, který odpovídá za ztrátu svěřených předmětů je povinen nahradit ztrátu v plné výši a své odpovědnosti se zcela nebo zčásti zprostí jen tehdy, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů je zpřísněnou odpovědností, neboť na rozdíl od obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu, kdy zaměstnavatel musí prokázat, že zaměstnanec škodu zavinil, v případě odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů se zavinění zaměstnance předpokládá a zaměstnanec musí prokazovat, že škodu nezavinil, pokud se chce odpovědnosti zprostit. V případě, že se zaměstnanec zcela nebo zčásti své odpovědnosti nezprostí, musí škodu nahradit v plné výši (neplatí zde tedy omezení jako v případě obecné odpovědnosti, kdy jde-li o škodu způsobenou z nedbalosti,výše náhrady je limitována částkou nejvýše čtyř a půl násobku průměrného výdělku zaměstnance).
Výši požadované náhrady určuje zaměstnavatel. Ke snížení požadované výše náhrady škody může dojít na základě soudního rozhodnutí, kdy soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně snížit.
Předměty svěřenými na písemné potvrzení mohou být pouze předměty, které zaměstnanec sám a výlučně používá a má možnost kvalifikovaně zabezpečit jejich ochranu. Pokud svěřené předměty používají i jiní zaměstnanci v rámci své pracovní činnosti vyplývající z jejich pracovních povinností, nejde o odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. V případě, že zaměstnavatel zaměstnanci nedá objektivní předpoklady pro plnění smluvních závazků – např. neposkytne zaměstnanci uzamykatelnou skříňku, do které by mohl svěřený předmět ukládat, zaměstnanec se své odpovědnosti zprostí. Předmětem svěřeným na písemné potvrzení proto nemůže být např. zařízení kanceláře nebo dílny (např. stoly, židle, obrazy a další inventář).
Labels: Pracovní právo
Subscribe to Posts [Atom]
